Celá republika si myslí, že na Ústecku žijeme jako na divokém západě. Že jsme děsivá periferie. Sociologické rozbory dramaticky vykreslují, že se tady všichni chováme tak nějak divně. Jasně, práce na zlepšení je vždy dost. Mě ale ty temné historky o našem kraji nebaví. Osobně vždy mluvím o Ústecku spíše pozitivně. Problémy nezastírám, ale když se opravdu pořádně podíváte, zjistíte, že je u nás krásně. Máme rozmanitou přírodu a žijí u nás pracovití lidé, patrioti. Stačí pár správných politických rozhodnutí a rozvineme potenciál, který náš kraj hor a dolů má.
Píši o tom, co dělám. Zkontrolujte si to sami
Rozvoj kraje
Snažím se o úspěšnou přeměnu našeho kraje. Usiluji o to, aby k nám vláda posílala mnohem víc peněz. Teď jich je málo, což ukazuje třeba nedávný případ kotlíkových dotací, na které do kraje vláda poslala tak málo peněz, že se na mnoho žadatelů vůbec nedostalo. Několik desetiletí jsme si tu ničili krajinu i zdraví, aby měl zbytek země teplo a elektřinu. Je na čase, aby stát začal splácet svůj historický dluh. Z každé tuny vytěženého uhlí by u nás mělo zůstávat více peněz. Na tom pracuji ve sněmovním Podvýboru pro regiony v transformaci i s našimi senátory z podobného senátního podvýboru.
Věnuji se také místní krajině, aby byla po těžbě přetvářena citlivě a byl přitom dát prostor přirozené přírodní obnově. Zastavěný průmyslový prostor, neplnící již svou funkci, nechci nechat zbytečně zbořit. Ale vytvořit z něj autentický prostor po vzoru zahraničí nebo Ostravy a vdechnout našim stavbám nový život, který přiláká turisty i zákazníky služeb a obchodů.
Zemědělství
Dlouhodobě se zajímám i o využití naší krajiny k hospodářským účelům. Pracuji s místními sedláky a zemědělci. A nejen z Ústeckého kraje. Jako předseda Zemědělského výboru sněmovny řeším situaci malých zemědělců z celé ČR. A také potravinářů, lesního a vodního hospodářství, rybářů, myslivců, včelařů a zeměměřičů. Jako největší úkol vnímám zajištění rozvoje udržitelného zemědělství, ve kterém budou mít malé a střední podniky, zkrátka s místem spjatí sedláci, větší slovo než doposud.
Ekonomika
Nepotřebujeme žádnou revoluci. Úplně by stačilo, kdybychom pracovali v prostředí, které se nebude měnit z měsíce na měsíc. Aby všechna nová pravidla byla jasná, jednodušší. A lidé tady měli nejen dostupnou práci, ale kvalitní práci. Že pálení uhlí končí a už moc nedává smysl, víme docela dlouho. Musíme počítat s tím, že se náš kraj změní. Peníze se už na kraji nerozkrádají, takže hlavní úkol bude spojit šikovné lidi a připravit smysluplné projekty, které opravdu zlepší život v našem kraji. Proto se snažím podporovat všechny ty skvělé regionální výrobky, služby, firmy, které zde máme a za kterými stojí lidé, kterým to není jedno.
A s prací souvisí i její zdanění. Vnímám jako velký problém, jak moc daníme práci – lidi pak mají méně peněz a práce je paradoxně taky méně. Nemusíme vymýšlet žádné složitosti – prakticky ihned se dá změnit přístup úřadů, aby místo zaklekávání a šikany byly pro podnikatele oporou. Chci taky podpořit zrychlení odpisů, aby firmy více investovaly do svého rozvoje a nových pracovních míst.
Životní prostředí
Pracuji na založení chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Protože příroda je poklad našeho kraje, který si nesmíme nechat zničit. Pokud může CHKO fungovat ve Středočeském kraji, stejný stupeň ochrany přírodního i kulturního rázu krajiny můžeme prosadit i u nás. Zvýší se tak atraktivita našeho regionu a ve spolupráci s obcemi i místními podnikateli můžeme skloubit šetrný turismus se zachováním charakteru krajiny.
Zajímám se samozřejmě i o krajinu mimo Krušné hory. Neustále se například potýkáme s využití hnědouhelných lomů. Jsem pro to, aby se část důlní krajiny rekultivovala pestřejším způsobem než jen plošným zaplavením. Dejme větší prostor přírodě, která sama umí uvést vytěžené území do stabilní rovnováhy. A doly a již zaplavená jezera (např. jezero Most) dejme do správy kraje, který vytvoří architektonicky hodnotnou rekreaci pro obyvatele, a nikoliv další zdroj ekonomického zisku pro místní šíbry.