Při své práci dost řeším, jak by měl stát a vůbec veřejná správa pomáhat při rozvoji regionů, jako je Ústecký kraj. Řeč je často o penězích, složitých projektech, vznikají různé komise a výbory. A mezitím se ukazuje, že nejdůležitější k úspěšné proměně kraje jsou hlavně místní patrioti a patriotky. Z nichž mnozí ani nejsou původně z našeho kraje.

Ukazuje se to třeba kolem Nechranické přehrady u Kadaně.
Pár kilometrů od sebe tu najdete dva venkovské zámky. Ještě před pár lety ani mnozí lidé z blízkého okolí netušili, že Poláky a Pětipsy mají zámeckou historii. Z ruin, které po šlechtických stavbách zbyly, to šlo těžko poznat.
V lednu jsem navštívil Miloše Dempíra, majitele Zámku Poláky, který proslul jako dlouholetý kastelán hradu Svojanov. Původem Brňák koupil totální ruinu, kterou naposledy rodina Rašovských příkladně rozvíjela, aby to pak socialistické JZD a porevoluční majitel totálně rozvrátili.

Miloš Dempír si cení toho, že v minulých letech Ústecký kraj výrazně navýšil dotace na opravu památek – na tom máme podíl s tehdejším náměstkem hejtmana Jirkou Řehákem. Ale Poláky vstávají z popela nejen díky dotacím. Jsou to také soukromé peníze, příjmy ze vstupného a stovky hodin dobrovolnické práce lidí, kterým záleží na tom, aby náš kraj byl čím dál lepším místem k životu.
Zámek Poláky rozhodně stojí za návštěvu. Navíc je to odsud kousek do Pětipsů, kde nezisková organizace Via Levamente s pomocí tzv. Norských fondů zachránila místní zámek, který byl už v podstatě na odpis.

Pětipsy ani vyhlášená vičická vinařství jsem v lednu nestihl navštívit. Ale vím, kam nejpozději v létě vyrazím na kole. Tak se možná o některém z víkendu potkáme někde kolem Nechranic.
A mimochodem – u zámku Pětipsy zastavuje i Doupovská lokálka, taky pěkný výlet.